Víno mě baví.
Pojďte se bavit se mnou!
Příběh „Víno domů“ začal úplně banálně – filmem Bobule. Zaujala mě krajina kolem Pálavy, vinice, slunce, pohoda. Vydala jsem se tedy na Pálavu a zcela podlehla jejímu kouzlu. Vracím se tam každým rokem v červenci, poznala jsem vinice, zdejší vinaře, jejich víno. Pro vinaře není víno jen nápoj – je to poezie v lahvi. Za tou poezií stojí ovšem spousta dřiny a starostí. Vinaři hýčkají své víno jako dítě. Mají k němu zvláštní vztah, jakoby to byla opravdu živá bytost. Jsou na něj pyšní, rádi se jím pochlubí, je to vlastně další člen rodiny.
A tak já osobně věřím, že dobré víno má duši. A chtěla bych se s Vámi právě o vína s duší podělit ...
Elena Lennerová